Naši peruáni
Naši peruáni - aneb - jak to začalo....
Naháči mě fascinují odjakživa..Vždy pro mě byli tajemní a nedostupní...A když nám pak umřela dvouletá německá doga na vrozenou genetickou vadu, rozhodli jsme se , že to smutno a prázdno , co po naší milované Citě zbylo , vyplníme vysněným peruánským naháčem...
Vybrali jsme si holčičku z chovatelské stanice Milthon Bohemia..
S jedním naháčem jsme vydrželi rok a půl....Za tu dobu si nás ta naše nahatá kráska doslova omotala okolo tlapky a my se stali závisláky. Začali jsme přemýšlet o pejskovi. Což byl problém, protože malých naháčů je málo a nepříbuzných k naší Emě ještě míň...
Pak nám jedna chovatelka nabídla malého nepříbuzného pejska , kterého si z Kanárských ostrovů nechala přivézt pro svoji chovatelskou stanici a do jejíž smečky dotyčný pejsek nezapadl....
Miloušek se nám líbil okamžitě a my se stali majiteli druhého peruána .Přišel k nám jako 8 měsíční ,k cizím velmi nedůvěřivý - takže chvíli trvalo , než jsme si na sebe zvykli ...Ale jak tu zdomácněl , vidím, jak dva na pohled téměř stejní psi mají absolutně rozdílné povahy...
Oba naháči se velmi rychle skamarádili a sblížili a jeden bez druhého neudělá ani krok....
Do roka k nim do party přibyla ještě malá černá holčička , která se Emičce narodila pro nás .Azalka.Jejím tatínkem je krásný černý pejsek Illa Thupa..dovezený z Peru..
A časem přibyla ještě jedna malá hnědá -Eta - dceruška Emičky a Milouška. Eta byla pes naší nejstarší dcery, která studovala na střední škole obor kynologii.Takže naše Etička byla jediným naším psem - co opravdu chodil do školy . Při vyučování se prý chovala vzorně .
Nakonec to dopadlo jak dopadlo - Etička už zřejmě zůstane u nás a paničku si bude užívat jen při návštěvách..
Pořád jsme pokukovali po strakáčcích - tak jsme Azalce vybrali strakatého ženicha. Ze spojení se narodila dvě miminka, černá COA a hnědá HA holčička Fantasia ..Fanynku jsem si zamilovala od první chvilky i když neměla ani ň bílého...a tak u nás samozřejmě zůstala.
Začali jsme pokukovat po tmavém malém pejskovi vhodného pro naše holky. Prostudovali jsme rodokmeny pejsků v zahraničí . Nakonec jsme vybrali ch.st. Jack Spark a čekali jsme. Vybrán byl pejsek Indian , pes se super úžasnou povahou a pevným tělem - což předává svým dětem.
Po čase jsem se spojila s chovatelkou naší první Emičky.Plánovala poslední vrh po svém pejskovi Kampíkovi - dovoz z Peru , a taky úplně poslední vrh štěňátek ve své chov.stanici.Podařilo se mi z tohoto vrhu získat černou fenku Isabel - fenku s překrásnýma tmavýma očima .Je to nevlastní ségra naší Emy..
S Isabelkou - i když je překrásná - jsme si díky covid hysterii výstav moc neužili.
Od začátku byla mým snem osrstěná krátkosrstá čokoládová princezna. Vybrali jsme hnědého ženicha - hnědého pejska Killki Uru Měsíční květina - který se nám moc líbil vzhledem i povahou a samozřejmě rodokmenem - a nakryli Isabel. Štěňátka byla překrásná - ale čoko holčičky jsem se nedočkala.
Vyšlo to až na druhý pokus - krytí Killkim naší hnědou Fanynku. Narodily se dvě čoko osrstěné princezny - hnědobílá a čoko se znaky. A tak jsem se po tolika letech dočkala svojí vymodlené krátkosrsté čokoládové Rozinky.
V den svých 11 narozenin nám náhle odešel pejsek Miloušek za Duhový most.. Pro mě obrovská , velmi bolestná ztráta , takového závisláčka na mě jsem nikdy dřív neměla....
S peruány se rozhodně nenudíme..Jezdíme na výlety - a vždy s námi jede jeden nebo dva psi ..
Tomuto plemeni jsme úplně propadli. Každý peruán je osobnost. Každý je povahou úplně jiný.Jsou jako lidi.... jsme moc rádi , že je máme...
